To je ta hranice

Greenhorns

ANěkdy si namlouvám,C#mže vůbec nestárnu,
když ze zad F#m dolů dám svou vetchou Hmusárnu
pak přijde Apo špičkách ta chvíle C#m bytelná
u nohou F#mzabublá mi říčka HmKřemelná
a zas mám Djehličí v podrážkách Epohorků
nad sebou Dkočičí mám hřbety Epahorků.
R:To je ta Dhranice,co vedla AŠumavou,
Staňkovským Hmrybníkem i řekou F#mMoravou.
Toje ta Dhranice,neklidných Avečerů
s padáčkydmi Hmsvětlic a smrtících F#mvýstřelů,
kde šance Ana úspěch nestála za Egrešli,
kde chybí Dpomníčky těm,kteří Eneprošli.
Žije až v Portlandu,paní,co ve vlaku
práškama uspala děti a v ruksaku
je nesla přes čáru,smrti a života,
kde šťatná hvězda jen mlhavě blikotá,
kde tuhnou sanice a tělo od trávy,
kde srdce v panice bubnuje do hlavy.
R:To je ten okamžik,kdy se čas zastaví,
jak vojín Barteček ve vlnách Moravy.
Když vítr zafičí shrnuju rukávy,
dál stezka v jehličí příběhy vypráví.
Na téhle hranici už vládne klid a mír
já držím v pravici ostnatej suvenýr.
Někdy si namlouvám,že vůbec nestárnu,
když ze zad dolů dám svou vetchou usárnu
pak se přiblíží ta chvíle bytelná
měsíc sem nahlíží,zvědavá lucerna.
Dám ruce pod hlavu a hlavu na ranec,
tak tudy odcházel Zdeněk,můj bratranec.
Je na Západ cesta dlouhá...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:26.105+00:00
Výsledky hledání: